Vývoj inovativních nástrojů, procesů, zařízení a technologií prostřednictvím reakcí na katastrofy a nouzové situace pro vyhledávání a záchranu v nebezpečných podmínkách

Očekávaný výsledek

Očekává se, že výsledky projektu přispějí k některému nebo všem z následujících očekávaných výsledků: Vytvoření špičkových nástrojů, procesů, zařízení a technologií pro zvýšení schopností reakce na katastrofy a nouzové situace pro různé odborníky, stejně jako pro prostředky, jako jsou vozidla, letadla a těžká technika; S přihlédnutím k existujícím technologiím vývoj autonomních dronů, robotiky a dalších technologií speciálně navržených pro nouzovou lékařskou pomoc a pátrací a záchranné operace v nebezpečných podmínkách, jako jsou lesní požáry, zemětřesení a rozsáhlé události; Zlepšení efektivity a bezpečnosti reakce pro přeživší a nouzové pracovníky prostřednictvím zavedení pokročilých, technologicky řízených řešení v katastrofických scénářích; Zohlednění potřeb existujících kapacit na úrovni EU, nouzových rezerv a skladování při nasazení prostředků a schopnosti jejich přesunu.

Rozsah

Rozsah tohoto tématu zahrnuje vývoj inovativních nástrojů, zařízení a technologií pro zvýšení schopností záchranných složek působících v složitých a nebezpečných katastrofických prostředích. Využitím pokroků v oblasti chytrého ochranného vybavení, robotiky, autonomních systémů, dálkového průzkumu, komunikace a lidských senzorických technologií je cílem zlepšit efektivitu, bezpečnost a účinnost nouzové lékařské pomoci a pátracích a záchranných operací, zejména v rizikových scénářích, jako jsou lesní požáry, zemětřesení a rozsáhlé traumatické události. Návrhy by měly zkoumat návrh, testování a ověřování inovativních řešení schopných plnit kritické úkoly v oblastech postižených katastrofou. Tyto technologie by měly být přizpůsobeny pro provoz v extrémních podmínkách, včetně vysokých teplot, nestabilního terénu a prostředí s nízkou viditelností, a měly by být prospěšné všem osobám bez ohledu na věk, pohlaví či schopnosti. Výzkum by měl řešit výzvy spojené s autonomní navigací, rozhodováním řízeným umělou inteligencí, včasným situačním povědomím a bezproblémovou integrací s existujícími systémy velení a řízení používanými při řízení katastrof. Měla by být podporována spolupráce různých odborníků pro zajištění správného přijetí na trhu. Měly by být učiněny kroky ke zvýšení interoperability a schopností sdílení dat mezi různými platformami, záchrannými týmy a krizovými systémy. Klíčovým aspektem tohoto výzkumu by mělo být praktické nasazení a ověření těchto technologií prostřednictvím terénních cvičení a simulací v reálných katastrofických scénářích. Přístupy k návrhu orientované na uživatele, které upřednostňují inkluzivitu a přístupnost, by měly zajistit, že vyvinutá řešení budou odpovídat operačním potřebám záchranných pracovníků při katastrofách. Návrhy by měly vyvinout řešení velení a řízení, které umožní organizaci všech aktivit, zajišťující rychlou, koordinovanou a efektivní reakci na jakoukoli katastrofu s jasným plánem přijetí po ukončení projektu. Projekty by měly provést analýzu zainteresovaných stran nebo trhu a vytvořit plán nebo cestovní mapu pro přijetí vyvinutých metodologií, poznatků a technologií průmyslem, výzkumnou a inovační komunitou a příslušnými orgány. Současné kapacity reakce Evropského fondu civilní ochrany, jeho kapacitní mezery a strategická rezerva rescEU, stejně jako strategie skladování EU, by měly být zohledněny v cestovní mapě, aby byl zajištěn přístup založený na potřebách. Návrhy tak mohou zvažovat inovace pro těžší prostředky, jako jsou zábrany proti povodním a čerpadla s vysokou kapacitou, dopravní nebo zásahová letadla, přístřešky a generátory energie, pozemní hasičská vozidla a vrtulníky pro letecký zásah. Dále by návrhy měly zohlednit etické, právní a sociální dopady spojené s nasazením autonomních technologií v nouzové reakci.

Co to znamená pro města a regiony

Orgány civilní ochrany, hasičské a záchranné služby a první zasahující jako odborníci v konsorciu. Rozpočet tématu 8 milionů eur; očekávají se 2 granty; přibližně 4 miliony eur na projekt. Výzva se otevírá 6. května 2026; uzávěrka je 5. listopadu 2026. Rozsah zahrnuje dálkový průzkum a autonomní systémy; Copernicus pro nouzové mapování a Galileo pro polohování jsou klíčovými vstupy pro zasahující při lesních požárech a zemětřeseních.