Pochopení a předcházení maladaptaci na změnu klimatu

Očekávaný výsledek

Očekává se, že výsledky projektu přispějí ke všem následujícím výstupům: Existující důkazy o maladaptaci budou komplexně shromážděny a nově získané poznatky budou začleněny do hlavních úložišť EU, jako jsou Climate-ADAPT nebo portál mise EU pro adaptaci na změnu klimatu; rámce pro hodnocení rizik a adaptace budou zlepšeny lepší integrací dimenze maladaptace; směrnice a nástroje pro prevenci maladaptace a strategie nápravy budou zpřístupněny aktérům adaptace na relevantních úrovních a budou informovat o návrhu a realizaci adaptačních strategií a plánů EU a členských států.

Rozsah

Nedávné klimatické záznamy, ukazující bezprecedentní teploty a extrémní povětrnostní jevy, zdůrazňují naléhavou potřebu rychlé, systémové a komplexní adaptace k řešení narůstajících dopadů změny klimatu na všechny přírodní i řízené systémy. Přestože je adaptace nezbytná, ne zcela informovaná opatření mohou mít opačný efekt, vedoucí k závažným neúmyslným důsledkům nebo k krátkodobým ziskům, které nejsou udržitelné. V tomto kontextu maladaptace označuje adaptační opatření, která nevědomky vedou ke zvýšenému riziku nepříznivých klimatických dopadů, včetně zvýšených emisí skleníkových plynů nebo znečišťujících látek ovzduší, socioekonomických, biodiverzitních a environmentálních kompromisů, zvýšené či přenesené zranitelnosti a větší sociální nerovnosti. Většina adaptačních plánů a realizovaných opatření je relativně nová, takže i když jsou případy maladaptace stále častěji dokumentovány, důkazy jsou stále omezené a roztroušené, jak potvrzují nejnovější zprávy IPCC. Je třeba se poučit z narůstajících důkazů o maladaptaci napříč sektory a regiony, jak v Evropě, tak globálně, aby se maladaptaci předešlo při navrhování a realizaci politik (např. strategie EU pro adaptaci). Opatření by měla řešit všechny následující aspekty: Posunout porozumění a identifikaci příčin vedoucích k maladaptaci u širokého spektra systémů, socioekonomických a environmentálních podmínek. Analýza by měla být komplexní a zohlednit integrovaný a systémový přístup (včetně poznatků ze společenských věd a humanitních oborů k příčinám maladaptace a jejím různorodým spouštěčům, jako jsou kompromisy a zpětné vazby s jinými prioritami a sektory, špatné rozhodování a implementační praktiky, inherentní nejistoty a další charakteristiky adaptačního procesu). Analýza by měla také integrovat perspektivy veřejných a soukromých aktérů a koncových uživatelů, aplikovat intersekcionální přístup a zahrnovat data rozčleněná podle pohlaví, pokud je to relevantní a možné. Mapovat a analyzovat důkazy za účelem identifikace a ověření účinných adaptačních praktik, které zabraňují maladaptaci, a pomoci identifikovat maladaptivní praktiky. Pro tento účel by měly být využity případové studie, monitorování a hodnocení adaptačních opatření, politik a akcí na místní, regionální a národní úrovni a z regionů a sektorů s různorodými charakteristikami a environmentálními podmínkami. Doporučuje se zapojení koncových uživatelů, aby byla zajištěna robustní a realistická charakteristika zkušeností s maladaptací. Mezi další zdroje patří integrace důkazů z mise EU pro adaptaci na změnu klimatu a pro ni. Získané důkazy a poznatky by měly být systematizovány a začleněny do hlavních úložišť EU.

Co to znamená pro města a regiony

Regiony a města, která již realizují adaptační plány a chtějí je zkontrolovat na neúmyslné dopady; výsledky budou přispívat do Climate-ADAPT a portálu mise Adaptace. Rozpočet tématu je 18 milionů eur; očekávají se 3 granty; 5 až 6 milionů eur na projekt. Výzva se otevírá 17. listopadu 2026; uzávěrka je 4. března 2027. Zjištění, zda opatření fungovalo, nebo situaci zhoršilo, vyžaduje dlouhodobé a konzistentní pozorovací záznamy — které poskytuje Copernicus.